| Havarijní plán Pardubického kraje
Havarijní plán Pardubického kraje je zpracováván na základě zákona č.
239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů,
§ 10, odst. 2, písm. d). Je to účelový dokument představující souhrn opatření
k provádění záchranných a likvidačních prací, k odvrácení nebo omezení
bezprostředního působení vzniklé mimořádné události a k odstranění následků
způsobených mimořádnou událostí. Je určen zejména jako podklad pro řešení
mimořádných událostí vyžadujících vyhlášení třetího popřípadě zvláštního
stupně poplachu podle vyhlášky č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech
zabezpečení integrovaného záchranného systému ve znění pozdějších předpisů.
Je základním dokumentem kraje pro řešení mimořádných událostí v případě
škodlivého působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními
vlivy a také havárie, které ohrožují životy, zdraví, značné majetkové
hodnoty nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních
prací. Havarijní plán Pardubického kraje je určen k plánování a řízení
postupu složek integrovaného záchranného systému a je závazným dokumentem
pro všechny obce, správní úřady, právnické a fyzické osoby nacházející
se na území Pardubického kraje.
Úkolem havarijního plánování je určení rizik ohrožujících území kraje,
získávání informací od právnických a podnikajících fyzických osob a od
dotčených správních úřadů, zajištění podkladů od jednotlivých složek integrovaného
záchranného systému a stanovení opatření k ochraně obyvatelstva.
Cílem havarijního plánování je teoretická příprava a poskytnutí metodiky
k zajištění připravenosti daného území na řešení mimořádných situací.
Obsahem havarijního plánu kraje jsou údaje informačního a operačního charakteru,
plány konkrétních činností, mapy, schémata rozmístění sil a prostředků,
způsoby jejich nasazení a zásady účinného provádění záchranných a likvidačních
prací.
Havarijní plán Pardubického kraje zpracovává dle zákona 239/2000 Sb.,
§ 10, odst. 5, Hasičský záchranný sbor Pardubického kraje. Na zpracování
dílčích částí havarijního plánu se podílí Krajský úřad Pardubického kraje,
Krajská veterinární správa, Krajská hygienická stanice, Policie ČR.
Všechny právnické a podnikající fyzické osoby uvedené v Havarijním plánu
Pardubického kraje se považují v souladu se zákonem 239/2000 Sb., § 23
odst.1 za právnické osoby a podnikající fyzické osoby zahrnuté krajským
úřadem do havarijního plánu kraje a tyto mají všechna práva i povinnosti
stanovené zákonem, hlavně bezplatně poskytnout a aktualizovat požadované
podklady.
Havarijní plán je uložen na KOPIS HZS Pardubického kraje.
Z havarijního plánu kraje jsou každoročně aktualizovány výpisy pro obce
s rozšířenou působností.
Vnější havarijní plány
Na základě havárií, ke kterým došlo v 70. letech minulého století v zemích
EU (Flixborough, Seveso), přijala Rada směrnici č. 82/501/EEC (tzv. SEVESO
direktiva). Jejím cílem bylo zavedení jednotné legislativy, týkající se
prevence a připravenosti na závažné průmyslové havárie a zpracování a
uplatňování vhodných opatření. Směrnice stanovuje povinnosti a postupy
provozovatelů technologií a správních orgánů pro oblast závažných průmyslových
havárií.
Po zkušenostech z praxe byla tato směrnice zásadně novelizována formou
vydání nové směrnice Rady č. 96/82/EC (tzv. SEVESO II direktiva nebo COMAH).
Vstup České republiky do EU znamenal povinnost zavést direktivy do legislativy.
Stalo se tak v roce 1999 přijetím zákona o prevenci závažných havárií
(aktuálně je to zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených
vybranými nebezpečným chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o
změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých
souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002
Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti
okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných
havárií) a příslušných prováděcích předpisů.
Podnik zařazený podle zákona o prevenci závažných havárií do skupiny B
zpracovává bezpečnostní zprávu, plán fyzické ochrany objektu nebo zařízení
a vnitřní havarijní plán. Na základě podkladů předaných provozovatelem
stanoví krajský úřad zónu havarijního plánování, což je území v okolí
objektu nebo zařízení, v němž krajský úřad uplatňuje požadavky havarijního
plánování formou vnějšího havarijního plánu. V Pardubickém kraji se nachází
8 podniků zařazených do skupiny B.
Zpracování vnějšího havarijního plánu (dále VHP) zajišťuje krajský úřad
podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném
záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
Vnější havarijní plány zpracovává HZS kraje podle vyhlášky č. 103/2006
Sb., o stanovení zásad pro vymezení zóny havarijního plánování a o rozsahu
a způsobu vypracování vnějšího havarijního plánu.
VHP obsahuje textovou část (údaje informativního a operativního charakteru
a plány konkrétních činností) a grafickou část (mapy, grafy, schémata
apod.)
V případě řešení závažné havárie se podle směru nebo způsobu šíření dopadů
unikající nebezpečné látky uplatňují ochranná opatření stanovená vnějším
havarijním plánem – zejména plány konkrétních činností (vyrozumění, varování
obyvatelstva, ukrytí obyvatelstva, záchranné a likvidační práce, evakuace
osob, dekontaminace, monitorování, regulace pohybu osob a vozidel, traumatologický,
zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti a další).
VHP jsou uloženy na KOPIS HZS Pardubického kraje. Nejdůležitější informace
ve formě operativních karet pro jednotlivé zdroje rizik (zejména zásobníky
nebezpečných látek) má k dispozici příslušný velitel jednotky HZS Pardubického
kraje.
|